NázevAnton Pilgram
Název anglickyAnton Pilgram
AbstraktPředmětem dlouholetého výzkumu završeného touto disertační prací je pokus o sestavení současného katalogu děl mistra Antona Pilgrama (1450/1460-1515). Pozdně gotický stavitel a sochař, narozený pravděpodobně v Brně někdy po polovině 15. století, zastával na přelomu století vysoké funkce v rámci městské stavební hutě brněnské. Na sklonku života získal nejvyšší možné postavení v rámci svého oboru i regionu, když se stal vedoucím svatoštěpánské hutě ve Vídni, které zastával až do své smrti. Do dějin dómu se nesmazatelně zapsal díky svým dvěma sochařským autoportrétům. Ke glorifikaci mistra Pilgrama přispělo především období romantismu spojené se "znovuobjevením" gotického umění. Od 19. století se upíná pozornost ke středověkému uměleckému dědictví, a ne jinak je tomu ve Vídni i Brně. Gotickým památkám je věnována zvláštní pozornost historiků i památkových konzervátorů, řada z nich je v puristickém duchu zbavována pozdějších, zejména barokních vrstev a rekonstruována. Tyto stavební akce s sebou přinášejí také nové restaurátorské i historické poznatky. A právě od 19. století se v rakouskouherských historických topografiích a dalších umělecko-historických statích rodí fenomén sebevědomého a všestranného pozdně gotického umělce Antona Pilgrama. Zájem o něj překročil ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století hranice monarchie, kdy mu byla postupně připisována řada děl v oblasti Švábska a spekulovalo se o jeho učňovském pobytu ve Štrasburku. Výsledky badatelských aktivit věnované Antonu Pilgramovi shrnul na počátku padesátých let minulého století do první monografické publikace pozdně gotického sochaře rakouský historik umění Karl Oettinger (Anton Pilgram und die Bildhauer von St. Stephan, 1951). Ve stejném roce vydal jiný rakouský badatel Rupert Feuchtmüller monografii architekta Antona Pilgrama (Die spätgotische Architektur und Anton Pilgram, 1951), kde Pilgramovi připsal hlavní roli v šíření motivu kroužených kleneb v oblasti dnešního Dolního Rakouska. Obě knihy vyvolaly velkou vlnu pozitivních i kritických ohlasů a katalog děl i teritoriální působení Antona Pilgrama se ještě dále rozšiřovalo, jak o sochařské, tak i architektonické práce. Anton Pilgram se stal příkladem geniálního vandrujícího umělce, který svým talentem a schopnostmi ovlivnil vývoj sochařství rozvojem motivu figurálně zpodobněné podnože (tzv. nosiče) kazatelny, naturalismus pozdně gotického sochařství středoevropského prostoru i vývoj kroužených kleneb. Tato pozitivistická fáze vývoje bádání o Antonu Pilgramovi se pomalu mění s nástupem postmoderního myšlení. V případě Antona Pilgrama pak výrazně v osmdesátých letech minulého století a následujících desetiletích, kdy k postupné dekonstrukci fenoménu geniálního pozdně gotického umělce. Děje se tak i díky větší orientaci badatelů na lokální témata a postupnému zpřesňování poznatků o nich, které vyvracejí Pilgramovu přítomnost na menších zakázkách v oblastech Švábska, i Dolního Rakouska. Tyto tendence dokonce dospěly k polemikám o jeho autorství vrcholných děl vídeňských. Paralelně se také do popředí uměleckohistorického bádání před otázky autorství dostavují jiná témata sociokulturního charakteru, zaměřující se na výtvarné dílo jako na vizuální médium. Tyto tendence, vrcholící na přelomu tisíciletí, velmi trefně poprvé shrnula Kaliopi Chamonikola ve svých studiích (K autorské identitě architekta a sochaře Antona Pilgrama, 2004, a Co zůstalo z Antona Pilgrama?, 2005). Ale dekonstrukce fenoménu Pilgram neustala ani v posledních letech. Právě naopak, zdá se, že postupně nabírá především v německy a maďarsky psaných studiích na intenzitě. Tato disertační práce se snaží detailně sumarizovat otázky autorství všech děl v minulosti spojených s Antonem Pilgramem a definovat jeho postavení v medievalistickém uměleckohistorickém bádání na počátku 21. století.
Abstrakt anglickyAn intention of the long term research culminating in the doctoral thesis is to bring together a catalogue of the artworks of Anton Pilgram (1450/1460-1515), Late-Gothic builder and sculptor probably born in Brno in the second half of the 15th century. By the turn of the century, he undertook high position in the Brno municipal workshop. In the fall of the life, he became the major builder of the St. Stephen´s workshop in Vienna considered to be the highest possible position in terms of the scope and territory. He occupied the position until his death. Pilgram after four years of his involvement in Vienna indelibly printed himself into the history of the cathedral making two portraits. Both are located in prominent places inside the major church in Vienna. Especially, a period of the Romantism connected with the re-discovery of the Gothic art contributed to the glorification of Pilgram. From the 19th century, an attention is paid to the Middle Age art. This was also applied in Vienna and Brno. Historians and preservationists paid attention especially to the Gothic monuments. Many of them were particularly gotten rid of later baroque layers and were reconstructed in terms of Purism ideas. These re-building activities brought new historical findings. And that is the 19th century since the phenomenon of Anton Pilgram as a conscious and all-around Late-Gothic artist was born in the Austria-Hungarian historical topographies and other art-historical papers. In the twenties and thirties of the last century, the interest in him crossed over the Monarchy border. In this context many artpieces coming from Swabia were dedicated to him and his name started to be connected with his unattested apprenticeship residence in Strasburg. At the beginning of the fifties last century, it was Austrian art historian Karl Oettinger who brought together outputs of the research activities concerning Anton Pilgram to the first monography of the Late-Gothic sculptor. Same year, Rupert Feuchtmüller, Austrian researcher published architect Pilgram´s monography. He ascribed to Pilgram the major participation in spreading of the helical vault in the area of Lower Austria. Both books have caused enormous positive and critical responses. In the following years the catalogue of art pieces gradually extended including more and more sculptural and architectonical works. Pilgram became an example of genius artist on the journey coming from the Transalpine who as a talented and capable one influenced not only a development of the sculptural art through a expansion of the figural motif on the pedestal of the pulpit but also the naturalism of the Late-Gothic sculpture in Central Europe and the development of the helical vaults. This positivistic phase of the research had been changing slowly when postmodernism arrived. In case of Pilgram significantly in the eighties of last century and following decades, when the concept of Late-Gothic genius artist has been gradually deconstructed. The researchers have been focusing more on local topics and gradually specify their findings through which Pilgram presence to the minor commissions in Swabia and in Lower Austria is displaced. Collaterally, another themes of socio-cultural character have became the priority of art-historical research focusing on artwork as a visual medium. It was Kalipi Camonikola who these tendencies, culminating in turn of the century, pointedly brought together in her articles. The deconstruction of the phenomenon of Pilgram hasn´t finished yet. On the contrary, it seems that mainly in German and Hungarian articles it gradually increases in intesity. This submitted doctoral thesis pursues to summarize the questions regarding autorship of all artworks connected in the past with Anton Pilgram and define his position in medievalistic art-historical research at the beginning of the 21 century in details.
Klíčová slovaAnton Pilgram, pozdní gotika, sochař, stavitel, architekt, kroužené klenby, autoportrét, nosič kazatelen, podnož kazatelny, dóm sv. Štěpána, Vídeň, středověká stavební huť, Brno, Švábsko, Banská Bystrica
Klíčová slova anglickyAnton Pilgram, Late-Gothic, sculptor, builder, architect, helical vaults, self-portrait, pedestal of pulpit, St. Stephen´s Cathedral, medieval workshop, Brno, Schwabia, Banská Bystrica, Vienna
Typdisertační
Počet stran208
Rok obhajoby2019
PartnerUniverzita Palackého v Olomouci
OborTeorie a dějiny výtvarných umění
AutorLucie VALDHANSOVÁ
VedoucíHlobil Ivo, prof. PhDr. CSc.
Datum synchronizace12.12.2019 03:19
Odkazhttp://www.upol.cz
Koordinátor 
Zaštítěno AMathNetemFalse
Poznámky